Plaváčkův blábolník

V přítmí zapadlého restauračního zařízení se toho večera po dlouhé době sešel celý webdesignerský tým. Věkový průměr všech zúčastněných se nenápadně a skromně krčil těsně pod oficiální hranicí plnoletosti, ale přítomné sebevědomí se málem dalo krájet, stejně jako vzduch v začouzené místnosti, jejíž majitel nehodlal zbytečně házet klacky pod nohy vyznavačům nikotinu. Sám byl vášnivý kuřák, pijan a příznivec moderní techniky, které měl plný příruční sklad, protože ho pravidelně doplňovali občané snědé či nemyté pleti, kteří celý život trpěli neuhasitelnou žízní, ale málokdy měli dostatek potřebného oběživa na uspokojení své základní potřeby.

„Rozumíš, a tak jsem mu tam frknul sedm hájedniček, třiatřicet hádvojek, nějaký ten tučný strong a jako bonus pak ještě pomocí CSS lehce skrytý text s klíčovými slovy. Šedej na šedým sice, ale s trochou šikovnosti v podstatě viditelnej. Directo Global samozřejmě a registrace do čtyřistasedmdesátišesti katalogů jasně, prostě norma. Že jo, zkrátka klasika, rozumíš. Za sedm hadrů. Hele, vole, víš ty vůbec, co jsou ty klíčová slova, no ni?“ SEOman tázavě rozhodil rukama, zvrhnul lehce zvětralé pivo a polil si barevně vytištěné statistiky návštěvnosti, kterým zase tak moc nerozuměl. To bylo jedno z jeho mnoha tajemství, o nichž se ve svém vlastním zájmu moc nešířil. „Kurva,“ prohlásil nasraně, což zaslechla kolemjdoucí servírka a zpražila ho nenávistným pohledem. Další pivo bude určitě pod míru.

Ctihodný a vážený Validátor se zachmuřil, což se projevilo cyklickým zauzlením dvou jedniček a jedné nuly v těsné blízkosti funkce zajišťující polointeligentnímu programu pohodu a klídek. Sofistikovaná funkce se totálně zhroutila a několik kolapsem postižených bajtů se ocitlo zcela mimo hru, z programátorského hlediska v digitálním ofsajdu. Chybová hláška ohlásila chybovou hlášku v chybové hlášce, ale to předsedajícího soudce nezastavilo. „Zde přítomný žalobce Parser právě nezvratně dokázal, že jste s vědomím si možných následků nejen křížil HTML tagy, ale navíc jste zvysoka kašlal na božskou validitu. Co nám k tomu řeknete, pane obžalovaný?“ Přísedící Indexer se zimomřivě otřásl a dva špatně placení Crawleři zajišťující písemný záznam ze soudního jednání se potěšeně zatetelili v očekávání dalšího bezvadného hromobití. První se jmenoval „Nultý“ a druhý „První“ a  dohromady byli čtyři, což bylo matoucí, ale v éře Windows nikterak neobvyklé. Máloco bývá doopravdy dokonalé.

Doby, kdy jsem pravidelně a s radostí sledoval statistiky návštěvnosti svého blogu jsou, zdá se, definitivně v čudu. Zajímavé přitom je, že když jsem s blogováním začínal, byl jsem rád za každého čtenáře či komentujícího a pokaždé jsem příliv nových poctivých čtenářů vítal. Dokonce slavil. Útulný sklípek plný dobrého archivního vína, jehož jsem byl každodenním návštěvníkem, dnes obrůstá pavučinami, protože slavit není co. Poctivý a chápavý čtenář totiž začíná být velmi nedostatkovým zbožím a tak se obávám, že stejně jako jiní slovutní blogeři narazím na takzvanou „Pixyho paradoxní bariérovou konstantu“.

Psal se rok 2021 a internet už dávno pronikl i do míst, kde ho na sklonku prvního desetiletí jednadvacátého století neočekávali ani ti největší fantasté. Hitem předvánoční sezóny se kupříkladu stal trikot nazývaný jeho hrdými nositeli familierně „Chamča“. Vyznačoval se především absolutní absencí textilních vláken a vybaven pokročilou LCD zobrazovací technologií a wi-fi zařízením dokázal měnit svůj vzhled s ohledem na místo, kde se člověk právě nacházel. Vlezete do divadla a hups – máte na sobě elegantní frak, zavítáte na proslavenou Stodolní ulici a ejhle – vypadáte jako vymakaný kulturista. Boží.

Každý bloger má takové čtenáře, jaké si zaslouží. Nebo naopak. Ať tak či onak, na rozdíl od tištěných médií má to digitální jednu nespornou výhodu - především pro načuřeného čtenáře. Může to svému oblíbenému autorovi vytmavit interaktivně a takříkajíc online, k čemuž slouží možnost přidání komentáře pod publikovaným článkem. Jistě – najdou se i sebestřední pisálkové, kteří komentování svých geniálních článků zakážou zcela nebo je prostě hlava nehlava mažou, aby budoucím generacím zůstaly k dispozici pouze kvalitní písemné perly. Což je možná škoda.