Plaváčkův blábolník

Vlastně ani nevím, co mě to popadlo, ale z čistě studijních důvodů jsem si včera přečetl jeden „SEO optimalizovaný” článek, za který nejmenovaný fantasta zaplatil 180 korun českých, načež se mi udělalo nevolno. A napadlo mě, zda internet, druhý nejúžasnější lidský vynález hned po objevu knihtisku, nemá za následek úpadek bohatého a košatého českého jazyka.

Protivné drnčení zvonku narušilo tichou nudu vládnoucí v nevkusně zařízené a zakouřené kanceláři. Nahé krásky na stěnách, starožitně vyhlížející telefonní přístroj a všudypřítomný nikotinový odér dodávaly pracovně lehce dadaistický nádech. Supermoderní digitální bazmek se probudil k životu zastaralým analogovým zvukem.

Dovolte, abych se představil. Jsem Úplně Obyčejný Web a právě jsem oslavil své třetí narozeniny. Můj páníček je sice trochu bordelář, ale krmil mě vždy pravidelně a žádným šuntem. To prosím ne! Věděl tenkrát moc dobře, že bez kvalitní stravy zajdu na úbytě a fulltext po mně ani neštěkne, o čtenářích nemluvě. Žili jsme si tak pěkně v pohodě a ve vzájemné harmonii. Až do minulého týdne, kdy můj pán zničehonic onemocněl agresivní formou Seomatózy. Brrr!

Prosklená kancelář v předposledním patře omšelého mrakodrapu vykazovala všechny znaky klimatu rovníkové džungle. Panovalo v ní dusno. Obrazné i skutečné. To reálné zavinil rozhořčený sympatizant neuchopitelného hnutí s názvem Anonymous. Podařilo se mu náhodou nabourat do počítačového systému, který ovládal chladicí systém a přehodit fáze. Řekněme.

"Ug, ug, uga," prohlásil zrzoun, vědom si své intelektuální převahy. "Bug, urgh, buga bug!" zamával nesouhlasně rukama jeho protějšek, černovlasý obr přezdívaný v nepočetné tlupě, kde zastával roli vůdce, Bugáč. "Bugy, bugy, buga, bugy bug," dodal výhružně, čímž dal jasně najevo, že nabídka zrzavého příslušníka kmene Ugounů je pro něj zásadně neakceptovatelná.

Agenti FBI Liška Folder a Dejna Szukalová netrpělivě přešlapovali v příletové hale letiště Václava Havla a chystali se pracovat. Nechybělo ovšem mnoho a dorazili by na určené místo s křížkem po funuse, protože jejich přímý nadřízený je poslal lovit zločince do Ruzyně. Zjevně zaspal dobu. Chytré mobily podporované hustou sítí Galileových satelitů tentokrát selhaly na plné čáře a nezbylo nic jiného, než zeptat se kolemjedoucího domorodce. "Ruzyněéééé? To už nemááááméééé, umřééééél nám prééézident, vítééééé, nééééé?" natahoval slova oslovený taxikář a za tři tisíce českých korun je z hlavního nádraží dopravil na správné místo.