„Zase ze mě dělaj´ blbce,“ zaúpěla čerstvě blonďatá grafička hlasitě, vztekle mrskla perem od tabletu do nejbližšího rohu své pracovny a probudila sladce dřímající andulku, která s vyděšeným výrazem na zobáku skončila na dně voliéry. Kapesní psík světoznámé značky „yorkshire“ vylekaně zakňučel, zalezl si do krabičky od cigaret a rozměrný kocour britského původu leknutím sletěl z parapetu. Jindy snadno vznětlivý a cholerický přítel žmoulající myšku u druhého počítače protentokrát moudře mlčel. Udělal dobře, protože grafička byla sice hrdou vlastnicí postavy útlé až vychrtlé, leč hlasu objemného, rozlehlého a nepřeslechnutelného.
Z jednoduchého grafického kšeftíku určeného k výrobě tří takzvaně nízkonákladových firemních webů se totiž velmi rychle stala děsivá noční můra. Ta nyní kroužila po ztemnělé místnosti, vrhala ponuré stíny frustrace a totálního znechucení a byla výlučným majetkem kdysi sympatického zákazníka, ze kterého se ale vyklubal čtverák, filuta, hajzlík, neplatič a gangster. Přesně v tomto pořadí.
Za tři grafické návrhy webů pro firmy zvučně znějících jmen nejenže nedostala ani floka, ale díky své vynalézavosti a nesmírné zvídavosti s hrůzou zjistila, že všechny prezentace už jsou funkční a vesele získávají své návštěvníky v reálném webovém světě. Troška výzvědné činnosti inspirované technikami americké CIA pak přinesla šokující zjištění, že klient, který si u ní práce objednal a který ji zneužil pouze jako subdodavatele ke své vlastní webdesignerské činnosti, už od zřejmě bohatých firem vyinkasoval hezky zaoblené částky a to řádově vyšší, než o jakých ona kdy jenom snila. A že snila často a kvalitně.
Na fakt, že se ve své profesi začasté střetávala s lidmi inteligencí nepoznamenanými, si postupem času zvykla a sama o sobě žertem prohlašovala, že je bezkonkurenční česká „blbcolapka“. Jenže všeho moc škodí, firemní konto zívalo nudou, protože nemělo co spravovat a když se datum splatnosti vystavených faktur začínalo ztrácet v mlhavém oparu vzdálené minulosti, došla grafičce definitivně trpělivost a s pomocí kolegy kodéra, který na tom byl podobně, protože pro stejného klienta kódoval šablony, jednu z prezentací z moci dané jí zatím funkčním FTP přístupem pozastavila. Nehodlala nadále dělat blbce vyčůranému mlamoňovi, který výsledky její práce vydával za své a neměl zřejmě ani v úmyslu vyrovnat vzniklé finanční závazky. Nastartovala tedy oblíbeného emailového klienta a upozornila dotyčného dlužníka, že je v prodlení s úhradou faktury a dokud nebude sjednána náprava, bude webová prezentace firmy „Čmundíček s.r.o.“ nedostupná. Majitele firmy „Čmundíček“ jsem telefonicky informovala. Děkuji za pochopení. A začaly se dít věci.
Klient: „Zavěste Čmundíčka a budou peníze.“ (míněno spustit prezentaci)
Grafička: „Jste měsíc ve zpoždění s platbou a pokud vím, peníze od konečného zákazníka jste již dostal. Prezentaci spustíme v okamžiku, kdy obdržíme dlužnou částku.“
Klient: „Zavěste to hned a pak vám možná zaplatím, když dokončíte další zakázku, co jsem měl u vás objednanou. A podívejte, mám všude plno známých a příbuzných. Znáte Kočkovi? Tak pozor!“
Grafička: „Za mé služby jste nic nezaplatil, proto nehodlám nic zavěšovat na ostrý server.“
Klient: „Dávejte si pozor, co říkáte a píšete... může se to obrátit proti vám... Doporučuji ctít morální kodex...“
Grafička: „Že to říkáte zrovna vy.“
Klient: „Já vám rád zaplatím, ale musíte počkat do konce týdne... důvod, proč mi můžete věřit je, že věřím v karmu.“
Grafička: „Dlužíte mi více než měsíc a očekáváte, že budu dělat to, co řeknete?“
Klient: „Kurva do píče zavěste toho Čmundíčka...“
Grafička: „Poslal jste peníze?“
Klient: „Pošlu je, jen co přijdou, čili do konce týdne...“
Grafička: „OK, pak zavěsíme Čmundíka“
Klient: „Pokud se neomluvíte mým klientům, tak jsi vás najde moje rodina. A stihne vás trpký osud!!! A nic s tím neuděláte, neboť my saháme, až do politiky a máme spoustu dlouhých nitek, toť vše!“
Po přijetí poslední zprávy si grafička okousala všechny nehty na levé ruce a pravé noze, vypustila andulku i přítele na svobodu, utopila kocoura, protože byl kastrovaný a s žádnou Kočkou by se stejně nesnesl, strčila hafana do kapsy a odcestovala hluboko do nitra rovníkové Afriky, kde se jí mezi potomky lidojedů, jedovatými hady, štíry, nebezpečnými šelmami a záludnými moskyty bude žít daleko bezpečněji. A nebude za blbce.
Poznámka autora
Prohlašuji, že celý příběh je pravdivý, řádně zdokumentovaný a řešení situace má ve svých rukou právní zástupce postižené grafičky. Ze zveřejněné písemné komunikace jsem si nevymyslel ani větu, pouze jsem pro lepší čitelnost textu doplnil diakritiku.
Ještě jedna poznámka autora
Dokončení kriminálního příběhu o bloggerově digitální smrti se trochu protáhne, protože tvůrce prvního dílu byl předevčírem zcela nečekaně nalezen ve své pracovně udušen počítačovou myší.