Chápal, že nemůže být s každým vyrobeným webem první ve výsledcích vyhledávání. Svět internetu prostě nebyl černobílý, cesty vyhledávačů byly nevyzpytatelné a na přezdívku, kterou ho obdařil jeden z jeho nespokojených zákazníků, si nakonec zvykl. Nemiloval ji. To ne. Vlastně mu lezla na nervy, protože dokazovala, že není taková špička ve svém oboru, jak si v duchu maloval a v noci snil. V praxi totiž vždycky skončil druhý. Jednou se mu ale kvalitně zdálo, že polozapomenutý hotýlek čtvrté cenové kategorie bez bazénu situovaný v atraktivním prostředí málo známé pražské čtvrti Lahovice dostal levou zadní na první pozice na klíčové sousloví „Hotel Praha“. A to ve všech všeobecně používaných vyhledávačích. Včetně fungl nového českého Web 2.0 fulltextu vyvinutého na koleně partou výrostků nespokojených se současným stavem vyhledávací sféry a obdařeným na první pohled složitým, ale nápaditým názvem domény „ty-vole-kde-jsem-seo-citl.cz“. Bezva sen.
Radomil Oves, přezdívaný kolegy i klienty „SEO II. navždy“, típnul cigaretu do přeplněného popelníku, propálil si šusťákové tepláky, zařval radostí, zvrhnul zbytek vychladlé kávy na manželkou čerstvě instalovaný bělostný krajkový ubrus a nevěřil svým očím. Vyhledávač nekecal. Byl fakt první. Druhý hned po odkazu na perspektivní a široce využívané zboží, což je vlastně totéž. Tohle nečekal, protože se nepředřel. Možná ale, zatetelil se, bude od této chvíle nazýván „SEO I. všehoschopný“. Nebo podobně. Lidová tvořivost je pověstná a nezná mezí. Těšil se. Být první mívá své nesporné výhody. Existují totiž profese, kde je výsledek usilovné práce patrný na první pohled. Jsou ale také potřebná zaměstnání, kde se můžete ztrhat a nikdo si ničeho nevšimne. Takových je většina. Moc rád by patřil k první skupině a dnešní výsledek mu tak dláždil cestičku k internetové nesmrtelnosti.
„Napůl, Radomile, napůl, budeš nesmrtelný jenom napolovic,“ umravnil se, když mu došlo, že s tímto výsledkem vyhledávacích orgií se na veřejnosti může pochlubit jenom stěží. Situace, ve které se ocitl, se dala charakterizovat různými slovy, ale nejvýstižněji asi působilo lidsky podané sdělení znějící: „to je prostě k posrání“. Neučinil nic podobného, protože politý ubrus už tak sliboval nepříjemnou manželskou neshodu, ale šťastný nebyl.
I vy byste brečeli jako želvy, kdyby nejlepší český vyhledávač hned po nabídce nejžádanějšího zboží na stejné klíčové slovo nabídl první pozici právě vám a přitom byl celý výsledek celého vašeho snažení na prd.
Doslova na prd.
