Přistane-li vám nečekaně na zahradě létající talíř, nestane se nic hrozného. Moderní společnost je zvyklá na ledacos a pokud z hlubin okrouhlého kokpitu vzduchoprázdnem poznamenaného kosmického plavidla zrovna neduní hlučná muzika v čele se zpěvákem vyřvávajícím „Já na to mám“, pak nejspíš sousedy ani moc nenaserete. Zahrada samotná se jevila udržovaná, krtci se jí vyhýbali jako čert kříži a poslední cvrček, který přežil nájezd super mega špičkové rotační sekačky, raději seděl na řiti a držel hubu na uzdě. Ještě si totiž pamatoval noční nájezd obyvatele přilehlé zděné budovy, který vydržel dvě hodiny s baterkou a nebezpečně vyhlížejícím rýčem brouzdat v sotva vzešlé trávě a mlátit kolem sebe hlava nehlava. Asi trpěl nespavostí nebo cvrčkofobií. Obojí je hrozné.
Pokud po schůdcích tiše se vysunuvších z boku kosmického dopravního prostředku nevypadne reportér televize Nova reprezentující fungl nový zpravodajský portál, pak máte jistotu, že z nich vypadl váš vlastní třistaspadesátýsedmý brácha. Mimozemšťan pocházející z koutu Galaxie, o kterém pozemští astronomové dosud nemají ani tušení, což je také hrozné.
Tlapyč neměl lehký digitální život. Předchozí tvrzení ovšem není úplně přesné. Tlapyč totiž žil v totální a absolutní pohodě, klídku až vegáči. Bohužel si nebyl vědom, že už v absolutní pohodě, klídku až vegáči žije. Vědomost toho, že neví, jak dobře si žije, ho stresovala, ale ke svému překvapení zjistil, že se tím pádem nenápadně zařadil po bok řady obyčejných a ničím zajímavých pozemšťanů, kteří měli absolutně stejný pocit a tak nijak nevyčníval. „Hlavně nevyčnívat“, radil mu před odletem bratr a něco rozumného na poskytnuté radě bylo.
Kupříkladu mediálně zvučný prodej MyEga nemohl uniknout ani mimozemšťanům a přestože obvykle cesta světelného paprsku k jejich domovině trvala povolenou rychlostí sedmnáct milionů let, tato informace na jejich Grooomblenetu byla k dispozici okamžitě. Což donutilo téměř tisícovku mimozemských fyziků spáchat rituální sebevraždu potupným samosnězením a dodalo na důrazu Tlapyčově misi. Hlavně nevyčnívat a být nenápadný. Nesměl být odhalen, protože na tom závisel úspěch jeho netradiční rozvratné mise.
Bohužel jeho vstup do internetového světa se stal osobním digitálním průšvihem. Terestrickou přezdívku si zvolil díky vrozené anatomické anomálii, kterou bylo obdařeno všech jeho sedmsetosmdesátpět bratří a sester. Vlastnil totiž ruce objemem i vzhledem připomínající zednickou lžíci. Volba nicku byla v daném kontextu logická, funkční a vypovídající. Bohužel pozemská internetová komunita neprojevila žádný smysl pro tak složité genetické nuance a překřtila ho na Tlapiče.
A nedosti na tom. Našli se i vtipálkové, kteří jeho přezdívku na konci řádku pomstychtivě nevhodně rozdělili a tak byl dost často jenom pro smích. Utěšilo ho jediné, a to si pamatoval z hodin pozemského zeměpisu, ze kterého před výpravou na Zemi musel složit zkoušku. Lidé žijící v největším městě afrického státu Gambie s názvem Serekundy na tom podle jeho názoru byli daleko hůř, zvláště pokud se týká rozdělování slov. Nakonec se naučil tyhle drobné digitální fauly ignorovat. Důležité totiž bylo jeho poslání a to hodlal naplnit beze zbytku. Přílet bráchy ho ale překvapil a tušil průšvih, který vzápětí přišel.
„Ty grumble“, přivítal ho sourozenec, když doklopýtal několik desítek metrů potemnělou zahradou, zašlápl nevinného cvrčka a objevil dveře, což byl na jeho domovské planetě luxus vyhrazený pouhé sedmičce vyvolených. „Co tady proglambla provádíš? Měl jsi lidstvo připravit na příchod dokonalého, špičkového a nepřekonatelného mimozemského webdesignu a ne tu ze sebe nechat dělat bimbla, grumble. Víš kolik nás tvoje výprava stála? Sedm trumbliónů trumblů, grumble. A ty tady sedíš a děláš humble, grumble“.
Tlapyč se cítíl ponížen. Zdeptán a unaven. Neměl sílu cokoliv moc vysvětlovat, protože rok na Zemi a jeho internetu ho zbavil nejenom iluzí, ale také chuti cokoliv dál dělat. Cítil se zdeptán a nepochopen. Veškerou frustraci a ponížení slízl jeho brácha, protože byl po dvacátésedmé ruce.
„Ty grumble, jak asi můžu vydláždit cestu našim profíkům, když tu webdesign dělá každej druhej umbl, grumble“, ohradil se Tlapyč a pokračoval: „Tahle mise je mrtvá a my prostě nemáme šanci. Ani váš slavný galaktický vyhledávač Grooomble nemá šanci, když mají Seznam. Mají tu na síti dokonce i Novu a kdy my jsme doma naposled viděli pořádnou hvězdu, ha? Se svou misí jsme prostě totálně v blambli a myslím, že je čas zvednout krample, ty grumble.“
Odletěli, ale to už cvrček neviděl.