"Vy jste si pískal!" "Nepískal!" "Pískal, máme svědky!" zvýšil hlas nerudný vyšetřovatel vyhlížející jako Belmondo po plastice nosu. "Tak pískal, ale málo," po chvilce váhavě připustil nešťastník sedící na nepohodlné rozvrzané židli a nervózně se zavrtěl. "Ha!" prohlásil policista mnohovýznamně a dva prsty se mu bleskovou rychlostí deseti úderů za minutu rozeběhly po ušmudlané klávesnici.
"Podezřelý připouští, že si cestou z nákupního centra Tesco během chůze pískal skladbu chráněnou autorským zákonem, a to tak, že zcela nahlas a bez předběžného povolení vlastníka vysílacích práv, kterým je..." Klapání ustalo, prsty si oddechly a ozvalo se šustění papíru, jak se úředník prohraboval tlustým vyšetřovacím spisem. "...hudební skupina Šum dřístů, čímž jmenovaným způsobil škodu v celkové výši 38 250 korun českých." Zamyslel se, po delší době hledání objevil klávesu DELETE, a opravil poslední větu: "38 250 českých korun. Z výpovědí svědků pak bylo zjištěno, že hlasité pískání skladby s názvem Mrouskej se šmudlíčku, mrouskej zaslechlo celkem 85 občanů v blízkém okolí chůze podezřelého. Tím se podezřelý dopustil veřejné produkce a to tak, že bez svolení vlastníka autorských práv."
Zvuky klávesnice utichly, vyšetřovatel se pohodlně rozvalil v koženém křesle a zeptal se přísně již notně se potícího mladého muže: "Věděl jste, že se dopouštíte trestného činu?" "Nevěděl, nevěděl. Já myslel," podrbal se mladík na zátylku, "že zpívání je nepovolený, ale pískat že se ještě smí." "Nesmí!" zahrmělo zpoza stolu, "poslední novelou trestního zákona z července letošního roku je pískání si na veřejnosti bez patřičného povolení trestným činem, za nějž hrozí až dva roky vězení. A neznalost zákona neomlouvá, pane!" dodal ještě Belmondo důležitě. "A kromě toho..." opět zalistoval v rozměrném spise, "očití svědci uvádějí, že jste se během produkce dloubal levým ukazováčkem v pravé nosní dírce. Tím jste znevážil, až zdegradoval poslání a vyznění celé skladby a poškodil tak navíc dobrou pověst kapely Šum dřístů. Ta požaduje za újmu jim způsobenou náhradu škody ve výši dvěstě tisíc korun. Českých." Dodal, načež se zatvářil smířlivě.
Systém hodný policajt - zlý policajt fungoval dodnes, ale problém byl, že policisté začali být kvůli vládním reformám nedostatkovým zbožím, a on musel táhnout celé vyšetřování sám. V bezpečí domova si tedy nazkoušel metodu, jak absenci kolegy eliminovat a vážně uvažoval, že si jí nechá patentovat. "Víte," pokračoval kamarádským tónem, "já vám nechci radit, protože to nemám v popisu práce, ale myslím, že když se přiznáte a rychle to uzavřeme, bude státní zástupce nakloněn řešení nepředávat vaši kauzu soudu a vyváznete pouze s podmíněným zastavením trestního stíhání. Samozřejmě," dodal, když viděl jak si mládenec vydechl úlevou, "předpokladem je úhrada vzniklé škody, že."
"Jistě, jistě," pospíšil si se souhlasem podezřelý chudák, "to asi nebude problém. Jenom, jestli se mohu zeptat, jakým způsobem se vlastně došlo k vyčíslení škody, kterou jsem způsobil? To by mě zajímalo, vážně." "Ale mladíku," setrval vyšetřovatel v roli hodného policajta, "říká se tomu prostá matematika. Vstupenka na koncert poškozené skupiny stojí v současnosti čtyřistapadesát korun. To vynásobíte počtem kolemjdoucích, kteří vaše protiprávní pískání zaslechli, a dostanete celkovou výši škody. Protože," pozvedl varovně prst, "kdybyste si nezákonně nepískal, všichni zmínění by si určitě zašli na koncert a zaplatili zcela legálně za vstupenku. To je přeci jasné jako facka," dovolil si být chvíli neformální. "Ostatně, právní zástupce dotčené kapely prohlásil, že o nevhodném dloubání se v nose lze ještě diskutovat a možná nebude požadovat tak velký obnos. Ale to už si s ním domluvte sám. Takže - můžeme sepsat protokol a celou záležitost uzavřít?"
"Ano," pokrčil odevzdaně rameny podezřelý, který se o chvíli později stal formálně obviněným, a doufal, že státní zástupce bude chlapík v cajku a pohodě a nebude celou nešťastnou událost dál hrotit a vyostřovat. Když opouštěl neútulné prostory letité barabizny, kde sídlila kriminální služba, trochu si oddychl a řekl si v duchu: "A teď se na celej Šum dřístů pěkně vyseru. Ať jdou do prdele i s celým jejich mrouskáním. Tak."
Vyšel z ohyzdně architektonicky pojaté budovy a málem si začal pískat, ale pud sebezáchovy tentokrát zafungoval skvěle. Bohužel před vchodem na něj čekali dva nenápadní pánové v šedých oblecích. Prokázali se doklady nedávno vzniklé lobbistické organizace "Antidownload" chránící oprávněné zájmy poskytovatelů internetu a vše začalo nanovo.
"Vy jste nadměrně stahoval!"
"Nestahoval!"
"Stahoval, máme svědky!"
"Tak stahoval, ale málo."
"Ha!"